30 věcí, které jsem pochopila před třicítkou

Život plyne, není to nepřítel. Já dnes slavím 30té narozeniny. Narodila jsem se na Valentýna – den lásky. A o lásce by měl život být. Jenže dost často není. Přichází nám do cesty překážky, zkoušky, lekce. Já si za svůj dosavadní život prošla mnohým a tak píšu dnešní článek v největší pokoře.

Díky těmto 30ti věcem, které jsem měla možnost už v tak brzkém věku si uvědomit, dnes žiju šťastný a harmonický život plný hojnosti a lásky. Číslo 20 je top.

1. Jsem žena.

To je něco, co jsem si plně uvědomila a začala žít až před pár lety. A děkuji nesmírně za to, že mi do života vstoupili lidé díky kterým jsem měla tu možnost se vydat touto cestou. Je to totiž něco tak zásadního v životě dnešní ženy pochopit – co to vlastně znamená „BÝT ŽENA“ – že na tom doslova stojí náš život! Náš život ženy. Naše pochopení sebe a své hodnoty. Ono totiž ve společnosti, kde se cení především mužské kvality je dost těžké být opravdovou ženou. Ale přesně to je zásadní lekce, kterou je potřeba zvládnout. A já jsem nesmírně vděčná,  že jsem to pochopila ještě před třicítkou.

2. Ženy a muži jsou jiní.

Ženy mají jiné nastavení, myšlení, potřeby než muži. Z fyziologického hlediska to nemůže zpochybnit nikdo, tak proč to není každému  jasné i z psychologického hlediska. A my ženy se neustále snažíme chovat jako muži a dělat všechno to, co oni. Není našim úkolem se snažit neustále zdokonalovat, vyrovnávat se, soupeřit…

3. Mým základem jako ženy je přijímat, důvěřovat, děkovat.

Přijmou všechno co bylo, je a bude. Přijímat všechno takové jaké je, i samu sebe. Důvěřovat sobě i všemu, co se nám děje. Protože všechno se děje z nějakého důvodu. I když ho v danou chvíli nevidíme. Důvěřovat, že existuje něco vyššího ať už to nazveme Bůh, Vesmír nebo jinak. Děkovat a s vděčností a pokorou žít svůj život. Být si vědoma toho, že si zasloužím žít skvělý život.

4. Stačí to BÝT JEN ŽENOU. 

Žena se rodí dokonalá, čistá, v napojení na přírodu, na život jako takový, plná lásky a touhy pečovat a sloužit druhým. Sloužit tím, že jsem žena a ne sloužit jako služka, protože nevěřím ve svoji hodnotu. Nevěřím, že to stačí. A tak se snažím zavděčit všem ostatním. Snažím se, aby mě měli rádi. Jak by mě jinak mohli mít rádi, když nebudu pořád něco dělat?! S pokorou je třeba pochopit jak úžasná bytost žena je ❤

5. Žena je záhadná.

Bůh stvořil ženu jako záhadnou. I pro ni samotnou. Proč tedy tak moc toužíme, aby nám muži rozuměli a chápali nás. Když dost často si ani my sami nerozumíme. Jako žena tedy nemám chtít, aby mi muž rozuměl. Pouze potřebuji, aby mě vyslechl. Já sama si potřebuji rozumět – skrz své emoce.

6. Žena je proměnlivá. 

Ženské názory a nálady jsou proměnlivé jako počasí. Nefunguje na ně žádná analýza. Každou minutu může vedle sebe mít muž úplně jinou ženu. A to je v pořádku. Žena umí být divoká a ničivá,  stejně jako klidná, laskavá a milující.

7. Žena učí muže lásce. 

Nosíme v sobě pokřivený vzorec lásky. To, co dnes považujeme za zamilovanost je forma závislosti na adrenalinu. Ani nevíme, co vlastně opravdová láska je, protože nás to nikdo naučil. A tak je našim úkolem to zjistit.

8. Aktivní žena dělá pasivního muže. 

Čím víc dělá ve vztahu žena, tím míň dělá muž. Má totiž pocit, že stačí to, co dělá…jinak by si přece žena řekla. Jenže která žena si opravdu řekne. „Na začátku vztahu to přece stačilo, tak jaktože jí to teď není dost…“ to vnímá muž. Čím víc se žena snaží muži zalíbit svými činy a ukázat mu, co všechno zvládá, tím víc si na to muž zvyká. Přivazuje si ho a tak se stává na muži závislá. A být na muži závislá tímto způsobem je pro psychiku ženy velmi nezdravé. 

9. Neber mužům jejich schopnost být mužem.

Muži se potřebují cítit užiteční. Potřebují mít pocit, že je někdo potřebuje. Díky tomu rostou. My ženy jsme se naučili zvládat všechno samy. Někdy i lépe než muži. Jenže když zvládám všechno sama, ponižuji tím muže. Beru mu tím jeho hrdost, jeho zodpovědnost a dělám ho líným. Mým úkolem je chtít od mužů pomoc. Dávat jim prostor cítit se potřební. 

10. Trpělivost je základem ženy.

S tím jsem měla vždycky problém. Trpělivost je moje velké téma. Pokud jsem totiž netrpělivá, znamená to, že nejsem spokojená s tím, kde jsem teď. S tím, kdo jsem teď. S tím, jaký je teď můj život. S tím, jaký je můj partner. A tím pádem nejsem v přítomnosti. Je potřeba se zaměřovat na to, co máme. Čím víc se totiž žena zaměřuje na to, co nemá, tím víc v sobě posiluje mužský princip – potřebu dosahovat. 

11. Užívej si dosaženého. 

Žena má dar užívat si dosaženého. Pečovat o to, co máme. Užívat si to. Oproti tomu muži mají potřebu dosahovat, dobývat. Chtějí si věci zasluhovat. To je jejich přirozenost! Dnes však často muži žijí s pocitem, že si už všechno zasloužili. Může za to právě to, že se ženy snaží mužům vyrovnat a často zvládají mnohem víc věcí než oni. Proto máme dost často pocit, že jsou muži líní. Tak pozor na to! Žena potřebuje muži „zadávat úkoly“ a těšit se z toho, co všechno pro ni dělá. Muži se totiž vždy spokojí s tou nejméně strastiplnou cestou.

12. Muži se spokojí s málem.

Muž toho nepotřebují mnoho. To my ženy jsme motor pro to, aby vůbec něco dělali. Dost často, ale mužům nedáme vůbec prostor konat. Ze strachu. 

13. Zabezpečit ženu je mužská zodpovědnost.

Pravá mužnost se vyznačuje tím, jak se muž dokáže postarat o svoji ženu a rodinu. Je pro nás ženy dnes úplně normální chodit do práce, vydělávat peníze, přispívat do rodinného rozpočtu a zvládat k tomu ještě péči o domácnost a děti. Neříkám, že žena nemá a nemůže  pracovat. Ale vydělávat peníze je mužská zodpovědnost. Žena by měla pracovat jen když chce a nebýt (ze strachu) poháněna penězi.

14. Věř v neviditelné. 

Jako společnost jsme uvěřili v důležitost hmoty a peněz. Lidé vyměňují peníze za smysl života. Toužíme po penězích, protože máme za to, že nám pomohou zasytit to prázdno uvnitř. Jenže to prázdno tam vzniká právě proto, že se odpojujeme od svých přirozených rolí – jsem muž vs. jsem žena. Žena má hlavně věřit v lásku, v život, v přírodu, v intuici, v sebe a svoji ženskou sílu … ve všechno neviditelné, co dává životu smysl.

15. Buď stress-free 

Stres k nám přichází v mnoha podobách. Většinou však ve spojení s prací a penězi. Dost často je to právě žena, kdo se stará o rodinný rozpočet a má zodpovědnost, aby všechno bylo zaplaceno včas a řádně, aby bylo nakoupeno co je potřeba atd. Proč by to měl dělat muž, když my to tak skvěle zvládáme. Jenže právě kvůli penězům se dost často stresujeme a to není cesta. Proto je třeba se vyhýbat situacím, které mě stresují a odvádějí od toho klidu a napojení, které je nám ženám vlastní. 

16. Vždy je to o mně. 

Všechno kolem mě je jen odrazem toho, co je uvnitř. Jediné co můžu změnit jsem já sama. Vždy je potřeba začít u sebe. Pokud nejsem spokojená s tím, kde jsem teď, jen já to mohu změnit.

17. Buď vděčná.

Téma vděčnosti se řeší v mnoha kurzech a knihách osobního rozvoje. Z tolika stran jsem slýchávala, že mám být vděčná za to, co mám. A tak jsem se tak snažila žít. A něco na tom bude. Vděčnost je opravdu něco, co potřebujeme v životě pociťovat. Každý den. Být vděčná za všechny věci, které v životě máme. Ale i za všechny lidi, které v životě máme a za všechno, co pro nás dělají.  Z vlastní zkušenosti totiž vím, že dost často se nám v dlouhodobém vztahu nebo pak v manželství stává, že začneme brát spoustu věcí, co pro nás partner dělá, jako samozřejmost. Taky jsem to tak měla a upřímně, je to cesta k „záhubě“ celého vztahu. Tak pozor na to a všímejte si všech maličkosti, které pro vás partner dělá. 

18. Život je o maličkostech.

Na maličkostech opravdu záleží.  Není to o velkých gestech. Velké věci totiž nemohou být každý den.  Zatímco těch malých se děje každý den mnoho. A právě ty malé věci, které nám vykouzlí úsměv na rtech, potěšení, klid, lásku, vděčnost jsou ty, které potřebujeme zažívat, vyhledávat a cenit si. 

19. Štěstí je ve mně.

Žít život, kdy neustále hledáme něco, nebo někoho, kdo nás udělá šťastnými, není úplně to pravé ořechové. Spoléháme například,  že partner nás má učinit šťastnou. To je jeho úkol. Není. Já sama se musím udělat šťastnou. Nehledat štěstí všude kolem, ale uvnitř. 

20. Odpovědi mám v sobě.

Nikdo nám neřekne jak žít lépe svůj život než my sami. Nikdo jiný neví co v životě prožíváme. Nikdo jiný nám nemůže říkat co máme dělat. Naše rozhodnutí musí vycházet z nás. Z našich pocitů. Jen my sami víme, co je pro nás nejlepší. Co nás udělá šťastnými a nešťastnými. 

21. Být každý den sama se sebou. 

Abychom mohly najít odpovědi v sobě, je nutné si dát čas být sama se sebou. Jít dovnitř a nebát se toho, co tam najdu. A to si pište, že tam najdete i mnoho věcí, které se vám nebudou líbit. A přesně tyto věci jsou ty nejdůležitější. Ty je potřeba transformovat a tak se v životě posunout, růst.

22. Být na sebe milá.

Není to snadné žít život opravdové ženy. Všechno nepůjde hned jak si přejeme. Tak je potřeba na sebe být milá. 

23. Jsem strůjce svého štěstí. 

Můj život je moje zodpovědnost. Stejně tak moje štěstí. Proto každá žena potřebuje zjistit co ji dělá šťastnou a naučit se dát si to sama, nechtít to po druhých.

24. Dát sama sebe na první místo. 

Je nesmírně důležité dát sebe a svoje potřeby na první místo. Jak můžeme naplňovat potřeby druhých, když naše vlastní nejsou naplněné?!

25. Psát si deník.

Deník je skvělý nástroj, který nám umožňuje být sami sebou. Terapie psaním je velmi účinná. Psaním deníku ze sebe dostáváme myšlenky a pocity. Očištujeme se. Psát, psát a psát. A pak jako detektiv, hledat mezi řádky…

26. Sdílení má ohromnou sílu. 

Pravidelně sdílet se svým mužem je základ zdravého vztahu. Žena potřebuje být vyslyšena. A muž je tu od toho, aby nás vyslechl. Aby nás ochránil. I od našich emocí a bubáků, které si samy vytváříme v hlavě. A zároveň je pro ženu dobré být ve společnosti dalších žen a sdílet i s nimi. Třeba na ženských kruzích. 

27. Je v pořádku být „jakákoliv“.

Dost často máme představu o tom jaké bychom měly být. A dost často ani nevíme kdo se pod všemi těmi taškami, které jsme přijaly, schovává. Poznej samu sebe. 

28. Každý člověk je jiný.

Každý člověk má svůj jedinečný životní příběh. Svojí vlastní cestu. Naším úkolem je nikoho neměnit, s nikým se nesrovnávat. Pouze se inspirovat, poučit. 

29. Miluj kdo jsi. Miluj co děláš i co naděláš. 

Člověk může začít milovat sám sebe teprve až sám sebe najde a začne být sám sebou. Teprve poté je také schopen milovat někoho jiného. Nemůžeme milovat druhé pokud nemilujeme sebe. Pokud se milujeme, pak plně žijeme a rozhodujeme se pouze pro sebe a za sebe. To je nový způsob života.

30. Tvoř!

Tvoř svůj život. Tvoř svůj svět! Tvoř své štěstí! Žena je kreativní tvor. Plodnost není jen o tom stát se matkou. Jsme plodné v každém okamžiku, kdy vytváříme věci, které nám i druhým dělají radost. Buďme tedy plodné myšlením i činy. Každá žena má svůj život, který může žít pro sebe a pro svou realizaci. Jen tehdy se bude cítit šťastná. A zároveň… život je hra. Tak si hraj!

A jsme u konce. Myslím, že nikdy není pozdě si těchto 30 věcí uvědomit, tak budu ráda, když budete sdílet dál 🙂