Život začíná na dně

Inspirace je všude kolem nás… Někdy i tam, kde ji zrovna nečekáte.

O víkendu jsme byli na výročí 15. let od založení pivovaru a restaurace Richard v Žebětíně. Okamžitě jsem si všimla nových podtácků 🙂

Je to velmi hluboká myšlenka – „Život začíná na dně“.

Co se za tím skrývá?

Hospodští „povaleči“ si pod tím nejspíš představí akorát prázdný krýgl od piva a potřebu objednat si pivo nové.

Já vidím něco jiného. Když jsem tuto větu uviděla v neděli, napadlo mě jediné. ANO, až padneme na dno,  jsme OCHOTNÉ vzít kontrolu nad svým životem. Do té doby „žijeme život někoho jiného“.

Žijeme život někoho jiného

Žijeme život někoho jiného a pokládáme ho za náš vlastní. Ani nás nenapadne ho zpochybňovat.

Žijeme ve světě, který nám pomohli vytvořit naši rodiče, společnost a další lidé s kterými jsme od narození přicházely do styku. Necháváme sebou manipulovat nebo manipulujeme. Jsme plné toxických myšlenek, návyků a pravd, které jsme přijaly za své. Věříme mnoha věcem, které ve skutečnosti nemusí být takové, jak si myslíme.

A proto neumíme být samy sebou. Hrajeme si na někoho, kým nejsme. Chceme se „někým“ stát, protože věříme, že nejsme dost dobré. Závidíme, soupeříme, ženeme se za úspěchem, kariérou, penězi, skáčeme ze vztahu do vztahu, nic pro nás není dost dobré… Neustále hledáme něco nebo někoho, kdo nás udělá šťastnou.

Jak se cítíme?!

Jednoduše řečeno… jsme nespokojené. Dost často však svoji nespokojenost něčím překrýváme. Takže si to ani nepřipouštíme. A nebo se za svoji nespokojenost káráme, protože „přece se nemám zas tak špatně“.

Je to naše hrdost, co nám brání si přiznat, že život musí být o něčem víc…

A tak dál žijeme svůj život „jak nám řekli“, že ho máme žít. Dokud nespadneme na dno a neřekneme si STAČILO! Takto už to dál nechci!

Jak vypadá dno?

Dno může mít mnoho podob – další rozchod nebo rozvod, nevěra, další násilnický výbuch, „vyhoření“, bankrot, propuštění z práce, nesložení zkoušky, vážná nemoc, ztráta někoho blízkého…

V zásadě jakákoliv situace, která ve vás vyvolává ty nejhorší pocity a vám je fakt mizerně. Ty z vás, které to už zažily, ví o čem mluvím… Vaše zkušenost je jen vaše a pro každého může být dnem něco jiného.

Já o svém dně mluvím v ebooku 3 uvědomění, která mi zachránila manželství, který si můžete zdarma stáhnout tady >>

Vědomá cesta

Když jste na dně máte několik možností:

1) Vzdáte to! Už nevidíte smysl. Chcete to ukončit. A někteří lidé TO i ukončí. Jiní to pouze vzdají a nehledají jinou cestu.

2) Děláte ze sebe oběť!  „ONI za to můžou!“ „Proč zase já?!“ „Co jsem komu udělala?!“ „Copak si toto zasloužím?!“

3) Řeknete STAČÍ! Teď to chci jinak. Berete zodpovědnost za SVŮJ život! Vědomě volíte svoji reakci. Hledáte jinou cestu…

Nejen z vlastní zkušenosti vím, že svoji nespokojenost v životě už prostě automaticky překrýváme. Zvykneme si a nějak to přežijeme/zvládneme. Většinou až do té doby, než na to dno (v jakékoliv podobě) opravdu padneme.

A na dně máme volbu, jsme na to připravené… můžeme opustit roli oběti a převzít zodpovědnost za svůj život.

Proto… život začíná na dně…