Moje dítě je „narušitel“

28.8. 2020Kristýna Pekárková380x

Fakt, že s našim dětmi to občas nejde tak, jak by se nám líbilo a tak na ně někdy kričíme nebo je i plácneme, nic nemění na tom, že jsme dobré mámy.

Jsou to malé bytosti, které přesně vím kam „píchnout“, kde nás to nejvíc zasáhne.  Díky této své vrozené schopnosti se stávají našimi velkými učiteli

Nový „narušitel“

Žijeme si svůj život a ejhle… objeví se v něm takový malý bezbranný milovaní hodný rušící element v podobě miminka. 

Naše životy se v závislosti na tuto novou situaci musí chtě nechtě upravit. Najednou je tu někdo, kdo naši péči a láskyplnou náruč potřebuje. Jsme nezbytní pro jeho přežití

Pro nás to většinou znamená mnohem méně času na sebe a odsouvání našich potřeb na druhou kolej. Ale děláme to s láskou. Své děti milujeme a chceme pro ně to nejlepší.  Vždy!

(A nebo to děláme proto, že se to od nás očekává?! Že takhle to dělá každá správná máma?! …)

Vždyť nepotřebujeme spát…

Avšak někdy to sahá až tak daleko, že jsou nabourávány naše základní lidské potřeby.

Možná by se to dalo nazvat i „mučení“. V minulosti byl nedostatek spánku jedním z efektivních nástrojů jak člověka dostat až na dno. A matka je v prvních měsících až letech osobou, která je často několikrát za noc nedobrovolně nucena probouzet se a zase usínat. 

Dlouhodobě trpíme nedostatkem spánku. A často to má vliv na naše celkové fungování. Spánek je naší základní lidskou potřebou. A když ho nemáme, trpí naše fyzické i psychické tělo.

Každé dítě je jiné 

Jednoho tříletého „narušitele“ už mám doma. V prosinci se k němu přidá další ❤ Možná i v souvislosti na to píšu tento článek.

Každé dítě je jiné. Možná to vaše spí, spalo nebo bude spát jako andílek celou noc. Znám však mnoho maminek, pro které je noční vstávání holé utrpení… 

Já sama to žiju už tři roky. Už sice ne tak silně, ale pořád jsou noci, kdy si mě Tobík volá… třeba jako dnes…

Pevně věřím, že další miminko bude jiné 😅 … držte mi pěsti ✊❤

Co já potřebuji není důležité?!

Ale to jsem trochu odbočila. Spánek není to jediné, kde fungují děti jako „narušitelé“.

Co takové jídlo?! Víte jaké to je se najíst v klidu?! Já už si to ani moc nepamatuji 😅 

Nebo naše potřeba být sama… třeba jen na záchodě… ani těch pár minut se nám dost často nedostává!

A potřeba seberealizace. Dělat věci, které nás baví, dělají nám radost… 

Zkouší nás a tím nás učí 

Z vlastní zkušenosti vím, že je občas těžké zachovat si svoje nastavení, svůj vnitřní klid. Zvlášť když Tobi přichází s dalšími a dalšími způsoby a cestami, jak mě dostat z rovnováhy.

Proto je pro mě „narušitel“ snaží se mě testovat, zkouší co vydržím, hledá cestičky, jak mě vyhodit z vnitřního klidu.

A občas se mu to i podaří. Občas najde přesně to místo, kde to ještě nemám úplně zpracované. A pak se o sobě dozvídám věci.  Věci, se kterými však můžu následně pracovat

Miluji ho a samou láskou bych ho umačkala a o chvíli později bych ho nejradši zahlušila. Většinou ve chvílích,  kdy nedělá, co chci, neplní moje očekávání,  je neopatrný a ublíží mi. 

I když je to občas těžké, děkuji za jeho lekce…

Co s tím 

Nejen děti jsou „narušitelé“. Ve vašem životě to může být něco jiného. Cokoliv, co vás dokáže vyhodit z rovnováhy

Narušení rovnováhy poznáte jako příval emocí.  Dost často negativních jako vztek, smutek, lítost, ublíženost, marnost, …

Ideální je udržet si svůj klid, ale občas to dost dobře nejde. Tak jsem se naučila stát se pozorovatelem a badatelem

Když mě emoce ovládnou a já třeba vypětím, tak se nejprve snažím zklidnit. Omluvím se Tobimu, že jsem to nezvládla. Že v takových situacích nám není dobře a musíme na tom oba mrknout. 

Vždy však zkouším pojmenovat emocí, kterou ve mě můj „narušitel“ vyvolal a následně zkoumám odkud přišla, co to způsobuje, jaký hlubší smysl tam je, co mám uvidět…

✱✱✱

A na konec s vámi chci sdílet ještě takovou svoji mantru, která mě pokaždé vrátí do klidu. Do pocitu jak jsem skvělá máma. Ať se děje, co se děje. 

„Moje dítě není můj majetek. Moje dítě je svobodná lidská bytost. Moje dítě si mě vybralo a já dělám vždy to, co potřebuje pro svůj růst, který si tady na zemi zvolilo. Nedělám nic špatně. Dělám vždy to, co v danou chvíli dokážu nejlépe. Zvládám svoje dítě přesně jak to potřebuje. Jsem dobrou matkou. Nenechám druhé, aby ve mě vzbuzovali pocity viny.“

Kristýna Pekárková
Je vědomá žena, manželka a hlavně máma dvou skvělých kluků. Žije svůj život s radostí a lehkostí. Ráda tráví čas v přírodě a také kreativně tvoří.
Uvědomila si, že ženy nebudou v této společnosti šťastné, dokud se nevrátí zpět ke svému ženství. Chápe, že být ženou není v této společnosti, zaměřené na produktivitu, úspěch a peníze, snadné. Přesto věří, že je to nezbytné. Že je potřeba BÝT ŽENOU a přenechat mužům jejich mužské zodpovědnosti.
Napsala e-book 3 uvědomění, která mi zachránila manželství
Kristýna pochopila sílu žen pospolu, která léčí. Pořádá v Brně ženský kruh a jiné živé akce , kterými pomáhá a inspiruje ženy na jejich cestě životem.
Více o Kristýně se dozvíte tady>>
Komentáře